Jsem nemocná a nemocní musí spát.

Dobrou.

Toastová poradna

Moudrá rada do života: Nikdy si nedělejte toasty, pokud vám do nich chybí nějaká pro vás zásadní ingredience a vy si přesto myslíte, že stejně budou dobrý... Nebudou! Je to fejk.

Takže já jdu teď čeknout cibuli, protože bez ní to pro mě nemá smyl.

No a neni tam, děfka, doprdele.

Podezřelá

Včera mě v Albertovi v Plaze pan sekuriťák požádal, jestli bych mu mohla ukázat tašku a já mohla. Tak doufám, že se pokochal pohledem na hromadu učebnic, papírů a posmrkaných kapesníků.

Kretén.

Vypadal podezřelejc než všichni v celym krámu.

Hlavně že toho čórkaře před náma nechal bejt, džízs!

Ponaučení pro příště: Nechoďte nakupovat s velkou dámskou taškou, radši se předtím vyválejte v bahně.

You fuckers, I'm back

Pominu-li, co pominu, bylo to dneska všechno úžo žůžo, dokonce i nehty se mi zpevňujou. Všechno se všim.

Jedním z hlavních pozitiv dnešního dne je, že mě Majk nebude mučit posledním videoklipem od Metallicy (Metallicy jako ženy, neasi).
Prosím, hlasujte pro cokoliv ostatního.



Bratři Coeni opět nezklamali, takže pokud vám bude učení / práce / partner / hospodářská krize / cokoliv, co uznáte za vhodné, lézt krkem jako mně a Džůliji, spontánně se rozhodněte a zajděte do kina na jejich poslední snímek, černočernou komedii "Po přečtení spalte", a možná potkáte i Fairy. Všechno se všim.

No nejsou ty odkazy žůžo? Všechno pěkně se všim.

Více mrtvých Pittů v šatních skříních a Malkovichů cvičících step-aerobik s nápěvkem "You fuckers, I'm back!". Více černého humoru.

Co se týče frekvence užití slov v tomhle filmu, jednoznačně vyhrávají "shit" a "fuck", film je to přímo stvořený pro milovníky vulgarismů, takže třeba pro Džůliji. Ta holka je totiž děsně sprostá!

Jo a ty fejkový Lays bez soutěžního kupónu mě fakt nasraly. Džůlijo, koukej ho navalit! Ta holka hrozně krade. XD

Nerada bych sklouzla do nepovedené recenze, takže radši končim... I s dodatečným opravováním, tohle už je asi pátý.

Teď už asi sedmý.

Honza Havlík, co bydlel v Žižkovce na Borech

Dneska jsem potkala svou dětskou lásku, dalo-li se to už tenkrát nazývat láskou, ze základky, znáte to.

Sranda je, že jsem ho od tý doby vlastně ani jednou neviděla a ta doba je hoooodně (čtyři o vypadaj líp než tři) dlouhá, 10 let, džízs, už tolik?!

Takže než jsem ho stihla poznat a pozdravit, a pozor, to jsem měla čočky, dodržuju předsevzetí (aspoň nějaký, smích), taxme se beze slova minuli a z pozdravu zbyl jenom pohled.

On vyrostl, ztloustnul a zhusněl, sorry, Honzo, ale je to tak, a to to bejval nejhezčí kluk ze třídy, fotbalista, nebo hokejista nebo cože?

Já jsem za ten čas sice už moc nevyrostla, ale ztloustnout jsem ztloustla taky, a narozdíl od něj jsem teda rozhodně zkrásněla, a to jsem i na základce byla hvězda třídy, jo! XD

Jó, to byly doby, kdy se o mě ještě kluci prali a psali mi na domovní dveře, jak mě milujou. Achjo.

BTW tímto plním i další předsevzetí, víc psát. Howgh.

Přemýšlím, co vám sdělit smysluplného.

Dneska vypadám, že skoro ani nevypadám, pokud to dává aspoň trochu smysl.

A je mi zima.

Toť vše.

P.S.: Předsevzetí dodržuju, jaxe mi zrovna hoděj. Upřímně... Nic jinýho jsem sama od sebe ani nečekala. Fakit.


Spotlight (Twilight Mix) - Mutemath

Zápich

V noci se mi zapíchnul do prdele napínáček!
Ne Majk.
Bylo to bolestivé. Opravdu.
I ten Majk by byl bolestivej. Opravdu.
Kdo by to byl řek.
Kdo ty to byl řek.
Páč já teda ne!
Páč ten Majk by byl pravděpodobnější.

Takže zejtra

> přečíst Dějiny francouzské literatury z roku 1949, 450 stran popisuje počátky francouzské literatury přes středověk a až do konce 19. století, no nebude to zajímavé čtení?

> nebejt líná brát si ráno čočky, věčnej problém, ta lenost...

> pokusit se snídat, což bude asi trošičku problém, protože při představě, že bych v sedm ráno měla něco sníst, se mi zvedá kufřík už teď, né, nedělá mi to dobře...

Rána jsou prostě kritický.

> chodit pravidelně (2x do roka) k zubaři a jemu podobnejm, to bude taky trošku problém, páč já se ho bojím, páč on je hroznej mrzout a protiva a posledně na mě byl eanej, protože jsem u něj nebyla 7 let, ehm...

Takže dneska

Takže dneska,...

> víc psát na blog, takže sem, klidně denně, no to nevim, jak dlouho mi to vydrží, možná tak o zkouškovým, abych se nemusela učit...
(Tady se aspoň nemusim stresovat, jestli mi ty tři tečky vyjdou nebo ne, smích.)

> chodit cvičit, klidně denně, haha, vrať se, Džůlijo, sama se k tomu nedokopu, jedině, že by mi za to někdo platil...
(Aspoň jako dvakrát tejdně by se mi líbilo, se mi bude líbit!)

> učit se, klidně denně, tak to každopádně, smích, tak to každopádně smích...
(Asi bych neměla svá předsevzetí takhle dopředu podrejvat, smích.)

> bejt hodná na Majka, mam tu poznámku "pořád"... A on na mě? Hm, aha.

> uklízet si, aby měla Muminka a Majk radost a aby se Mamba vůbec prodrala k počítači, ehm... XD

> víc pomáhat doma, ježiš, já jsem ale šlechetná, jak tak na ten seznam koukam, Mutr, doufám, že to čteš, páč aspoň snaha se cení!

> hodně číst, ještě víc než dosud, ano, to jediné zatím poctivě naplňuji od 1. ledna a tím pádem nemám čas na zbytek ze seznamu, smích...

> víc se smát, smích, být pozitivní a veselá, jo...

> nepůjčovat si knížky, o kterých vím, že je stejně nepřečtu, i když si v počátečním stádiu euforie myslím, že přečtu, věčnej problém...

> naučit se technice rychločtení, to bych chtěla moc, musím se zapsat na kurz...

> naučit se asertivitě

> chodit častěji k tátovi a k babičkám, nerada bych něčeho litovala, achjo, když někdy je to fakt těžký...

> bejt hodná i na sebe

> hodně pracovat, z čehož bohužel následně vychází většina mých přání a předsevzetí...

> hodně cestovat, Valloire, Budapešť, znova Vídeň, Ženeva, toť mé vysněné destinace pro stávající rok...

> konečně si koupit brusle, na led i kolečkový

> představit vám Džordže :-)

> zajít do Starbucks a koupit si tam to hříšně drahý kafe, co všichni tak vychvalujou :-)

> udělat DELF B1, s čímž souvisí i mé nutné zdokonalování francouzštiny

> víc fotit

> nevracet vypálený sirky zpátky do krabičky

> přestat si říkat, že jsou všichni lepší než já, kdo mi vrátí moje zadupaný sebevědomí?

...takže možná ještě zejtra, protože nepředpokládám, že je tu všechno, co jsem tu chtěla mít.

Ne že by toho nebylo málo.

Takže sorráč, takže zejtra.

Měla jsem v plánu, Bitr mi to může potvrdit, Bitr, prosim tě potvrď to, páč voni by mi snad i nevěřili, jaxem dneska pěkně barevně a přehledně, jak je mým zvykem, vypíšu všechna svá předsevzetí, tužby a přání, plány a eroplány pro rok 2009, protože právě jedno z nich bylo psát více na blog, tedy sem.

A nic. Správně.

A víte co, není to moje chyba. No fakt ne, to by zase mohl potvrdit Johnny, ale ten se mi na to nejspíš vyprdne, takže mi ve výsledku stejně věřit musíte. Může za to ta plechová škatule plná divnejch věcí, skrze kterou s váma komunikuju. Protestovala, stávkovala, trucovala. Je to děfka.

Stává se.

Mutrus: "To se ti to nemohlo rozbít před Vánocema?"

Hm, aha.

Takže sorráč, takže zejtra, pokud bůh a grafická karta milostivě svolí. Ne že bych něco slibovala, džízs.

BTW už pár dní a to jako že víc než dva jsou mé vlasy stále více a více zelektrizované, co s tím? Jsem zoufale zoufalá.

Šťastný nový rok přeje Google i Mamba :-)

Hm, teď mě tak napadá, že jsem si nedávala pozor, abych vstala pravou, no to bude zase rok, smích... XD