L.

Dneska jsem potkala L. Dlouho jsem ji neviděla, vypadá furt stejně, akorát v ruce měla cígo. Nepřekvapilo mě to.

Tvářila se jak čerstvě rozseklej meloun.

Obě jsme na chvíli znejistěly v chůzi. Chvíli to vypadalo, že se zastavíme a "pokecáme". Dopředu mi bylo jasný, jak by to znělo. Nakonec jsme si to obě radši rozmyslely, teda já rozhodně, pač by to nejspíš bylo pěkně trapný, a šly dál.

Nikdy jsme nebyly kamarádky, i když jsme to obě tvrdily. Děti.

Vždycky jsme byly jen "kamarádky" a ona mě vždycky pomlouvala a dělá to doteď. Děfka.

Musela jsem se jí smát.